Po třicetileté válce se římskokatolická církev, podporovaná státem, snažila všemi prostředky "obracet" české obyvatele na svou víru. Nejprve však bylo třebat zjistit skutečný stav náboženství v jednotlivých částech země. Na základěpatentu ze 4. 2. 1651 začal vznikat tzv. Soupis poddaných podle víry. Za jeho zajištění zodpovídali krajští hejtmané. Soupisová akce se týkala veškerého obyvatelstva s výjimkou duchovenstva a vojska.

Z tohoto soupisu můžeme ujistit, jak mnohdy zajímavá a vtipná příjmení měli obyvatelé na Táborsku před 350 lety.

Tak např. v Brandlíně žil sedlák Jíra CHLUP. V budislavském dvoře byl pacholkem Jíra ŠVÁB a ve vsi Budislav hospodařil Jan MAKOVIČKA. V Záluží byl zase Martin KOZA, v Dražicích byli chalupníci: Mikoláš KRAMPLE, Tomáš ŠAŠEK a Jan TEPLÝ:

V Hrobech sedlačil Jakub ŠŤÁVA a v zahrádce Jan DŘÍMAL. Zajímavá příjmení byla v Chýnově: starší sládek na zámku se jmenoval Jan ČEŠPIVO a chýnovským sousedem byl 20 letý Mikoláš RUCIČKA.

Nádheru staročeských příjmení nám ukazuje soupis chýnovských podruhyň: Anna MOŘHUBKA, Dorota SVAŘOVANÁ, Alžběta MAKOLOUŠKOVÁ a Anna HLAVOVÁ.

V Ratibořských Horách byl řezníkem Jindřich KUŘÍK, v Bítově u Lažan sedlákem Pavel MAKOVEC. V Brné byl Jiřík NEMASTNEJ, sedlák a Mandelína PLAŠILKA, vdova.

Ve Velmovicích žil sedlák Pavel PLETICHA a v Pohnání Pavel BEJČEK, Jiřík VOKURKA, konšel a Jan ŠMEJKAL, sedlák.

V Hlasivu zase byli: Matěj MUŽÍK, Ondřej SKOPEC a Matěj PODUŠKA, sedláci. Ve Vřesci hospodařil Matěj CHLUBNA a v Košíně byl nekatolický podruh Pavel TUZEHLEĎ.

V Liderovicích žil chalupník BUJNEJ Šimon a v Hamru KUNDAL Tomáš. Ve Vlkově byli Matouš KROTKÝ, sedlák a Kateřina MEJDLOVÁ, podruhyně ZUBATÝHO Vondry.

V choustnikých dvorech sloužili: maštalíř Matěj SÁDLO, pekařka Anna VRZALKA a sluhové Ondřej VOŠÍVAL a Jan OBEJDA.

V Choustníku hospodařili HRNEČEK, TŘEŠNIČKA a VOŠÍVAL, sedláci, a hospodyně VYSKOČILKA Anna. V Dlouhé Lhotě byla podruhyní Lída SMOLAŘKA, v Mlýnech byl ševcem Jakub VRZAL.

V samotném Táboře "zachraňují" zvláštní příjmení pouze VOKOUN, VOKURKA a CIBULÁK, nepoddaná žena Estara PŘEDLICE s podruhyně Marjána OCINKÁ.

Zato ve Veselí nad Lužnicí se s veselými příjmeními "roztrhl pytel"; jsou zde: soused SKLÍNKA, podruhyně ANDĚLKA, švec KOŠŤÁL, soused JEBAVEJ Martin, mlynář Vavřinec NECHOĎDOMŮ, krejčí HŘÍBEK, chalupník NEŠKODNEJ Baltazar, chalupnice BŘEČKOVÁ a podruh PÍČIN Mikoláš.

V Horusicích byli sousedé ROZUM, KOČKA a KUŽELKA a vdova OUKROPKA; na mlýně byl ANDĚL. V Domamyšli měli zase mlynáře KRÁTKORUKÝHO.

Za příkladnou ukázku středověké češtiny a vtipu našich předků slouží příjmení v obci Val. Můžeme z nich složit i krátký příběh, aniž bychom k nim přidali jediné slovo:

Bezruký Přeslička Vyskočil a Chvátal.

Dohnal Dorotu, ženu Rychtáře, Vystrčil a Zbudil Paleček a Prchal.

Není naše řeč nádherná?

Prameny:

Soupisy poddaných podle víry 1651, Bechyňsko, díl 1-3, vydal SÚA Praha 1997