O těchto stránkách

Vyhledávání na stránkách Novinky na stránkách

O mých publikacích

O mé osobě

Pište mi na adresu sassmann@quick.cz

"Kniha předků Aloise Sassmanna z Malšic 308"

Scholion:

byňovští hospodáři v Berní rule a její revizitaci v letech 1654 a 1676

 

Motto - Obsah - Předcházející strana (Děti Šimona a Aleny Sazmových: Štěpán SAZYMA (SASMA-SASMAN)) - Následující strana (12. a 11. pokolení: Hans SASMAN (SÄSZMAN), sedlák ve Veveří a jeho rodina)

Byňov v Berní rule roku 1654

Třicetiletá válka (1618-1648) přinesla nepředstavitelné útrapy českému národu. Mnohé statky byly vypáleny a na hlavních směrech pochodů vojenské soldatesky byly pusté celé vesnice. Např. roku 1619 bylo zabito mnoho byňovských hospodářů, statky byly vypáleny, dobytek pobrán. V posledních letech války (od roku 1645) byly se svolením stavů vypsány vysoké císařské berně ve formě spotřebních daní (daň z piva, vína, obilí, masa) a jejich vybíraní bylo vyňato z pravomoci nejvyšších berníků stavovských a zcela svěřeno zeměpanským úředníkům. Toto nařízení však bylo stavům trnem v oku. Proto když po ukončení války byla na rok 1652 povolena stavy nová císařská berně ve výši 200 000 zlatých, domohli se stavové toho, aby to byla opět daň z poddaných, nehledíc na jejich zbídačení. Císař opět povolil stavovským berníkům vybírání daně. Poněvadž se tato berně v příčtích letech ještě stupňovala, bylo potřeba při postupné konzolidaci válkou rozvráceného hospodářství, za účelem spravedlivějšího rozpisu této berně, učinit první pokus o vypracování jakéhosi řádného katastru poddanské půdy (rustikálu), která byla předmětem zdanění. Panská půda (dominikál) byl od časů Vladislava II. od královské berně osvobozena. Důvodem k tomu byla skutečnost, že vrchnosti se dovolávaly a někdy jenom předstíraly, zničení svých panství válečnými pohromami a udávaly ve svých přiznáních stále menší a menší počet osedlých.

K tomuto cíli byla zvolena hlavní komise k přípravě tzv. GENERÁLNÍ VIZITACE celé České země. Pro vlastní práci byly určeny tři komise, které měly navštívit všechna panství a statky.Pro ně vydala dne 30. 6. 1653 hlavní komise instrukce. Dne 11. 7. 1653 byli tito subdelegovaní komisaři dekretováni .

Bechyňsko vizitováno od 6. srpna do listopadu 1653 a od března do července 1654. Bechyňsko, kam náleželo panství Nové Hrady, mělo tyto komisaře:

	za stav duchovní: Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberku, opat benediktinského kláštera sv. Mikuláše ve Starém městě Pražském
	za stav panský: Ferdinand Arnošt Hysrle z Chodů
	za stav rytířský: Jan Arnošt Šafkoč z Kynastu (do 23.6.1654)
	Albrecht Kristián Příchovský z Příchovic (od 23.6.1654)
	za stav městský: Jiří Ryk, primas berounský (do 15.7. 1654)
	Pavel Václav Nygrin z Liboslavě, měšťan táborský (od 15.7.1654)

Instrukce, vypracovaná hlavní komisí v duchu sněmovních usnesení od února do června 1653.

..."Komisaři musí vše spatřit očitě bez nadržování i ubližování a sepíší. Od vrchnosti nebo správy si dají předložit pravý urbář nebo pozemkovou knihu, sepíší sumárně města, mestečka, vsi, svobodné dvory, fary, mlýny, ovčíny, v městech počet sousedů a ve vsích sedláků, chalupníků a zahradníků od sebe odděleně, kromě nádeníků bez domků a vlastního dobytka, srovnají to s přiznáním z l. 1615 a 1653, vezmou na vědomí připomínky úředníků, primasů, rychtářů a konšelů o rozdílech za ta léta a sami se vyptají. - Pak půjdou tito komisaři do k a ž d é h o d o m u, s t a t k u či c h a l u p y, pro potěchu je poučí, že jde o rovnost v kontribuci a pomoc chudým, a vyšetří v přítomnosti přísežných osob skutečně osedlé, ať je to hospodář, vdova, sirotek, soused, sedlák, chalupník, zahradník, kolik mají polí, kolik sejí na zimu a na jaro, jaké mají při tom řemesla, handle nebo živnosti, kolik mají potahů, dojného a jiného dobytka, kolik mají lesů a jak jicj užívají, vše tedy vyšetří pod zodpovědností svého svědomí, nejvíce s v ý m o č í m a n á l e z u d ů v ě ř u j í c e. Proto jakmile ohlédnou domy, pole a lesy, sami přepočítají dobytek, který dali již před příchodem sehnat a zavřít u stavení, srovnají, souhlasí-li to s výpověďmi, zda počet poddaných souhlasí s rokem 1615, zda stojí grunty a domy, zda jsou obydleny celé nebo částečně, co a jak změněno, co bylo od každého panství nebo statku odprodáno. Podle dodaného pomocného seznamu (notul) uvedou u každého hospodáře jméno a příjmení a zapíší do řádného seznamu a příslušných kolon. ....atd."

Jihočeská komise (Bílenberk, Hysrle, Šafkoč, Ryk) byla asi nejhybnější a nejbystřejší ze všech komisí. Opat Bilenberk (od roku 1660 biskup hradecký a od roku 1668 arcibiskup pražský) měl zajisté správní znalosti, mladý Hysrle znal dobře a zblízka hospodářství. Oba se doplňovali.

Tato komise měla i dotaz na hlavní komisi v Praze, jak postupovat v Bechyňsku a Prácheňsku, kde bude hodně nekatolíků a kde nebyly dosud vůbec reformační misie? Navrhují také, aby nemuseli shlédnout všechna pole a počítat dobytek. Také odmítají osobně počítat svině; "komise tím vystojí hodně smradu".

Hlavní komise komisaře pocchválila, co se týká víry, mají poukázat u vrchnosti na pokuty z nekatolíků a dorozumět se s kozistoří (=pražskou). Panství a statky však musí vidět celé, co se týká očitého spatření polí, lesů, dobytka - jsou vázáni a odpovědni Bohu, císaři, úřadům a svému svědomí. . A tak komise obcházela - jak se obávala - jižní Čechy celý rok.

Tyto instrukce nám podávají plastický obraz, jak vypadala vizitace u našich předků - novohradské panství bylo zvizitováno k 17.7. 1654. Někdy počátkem července 1654 tedy přišli do Byňova komisaři ve složení: opat Matouš Ferdinad Sobek z Bílenberku za stav duchovní, Ferdinand Arnošt Hysrle z Chodů za stav panský, Albrecht Kristián Příchovský z Příchovic za stav rytířský a Jiří Ryk, primas berounský za stav městský.

Naši předkové předstoupili před tyto komisaři, řekli jim svá jména, ukázali své grunty a chalupy, pole a lesy, řekli kolik sejí na zimu a kolik na jaro. Byla to jistě pro Byňov a pro naše předky - Sazymy - Sasmany- velká událost

Berní rula 1654:

Panství Nové Hrady

Ves Böhmdorf

1654

Revizitace Berní ruly - 1676

Údaje, které o Byňově zapsala komise, pak ještě doplňuji informacemi z revizitace berní ruly, která se pro panství Nové Hrady uskutečnila k 6.8. 1676, tedy 22 let po berní rule. (reviz.) V té době vládl na Nových Hradech Ferdinand hrabě Buquoy.

Revizitace vznikla proto, že v letech 1671-1683 si četní feudálové stěžovali, že místo některých osedlých jsou pusté grunty. Na panstvích těchto "kverulantů" pak byla vyslána komise a provedena revizitace (úřední přehlídka) a stavy osedlých upraveny.

Revizitace Berní ruly 1676: