 |
|
Vyhledávání na stránkách |
|
Novinky na stránkách |
|
|
|
Pište mi na adresu sassmann@quick.cz |
|
|
|
|
|
Božejovská fara se připomíná již roku 1352
Městečko Božejov, ležící v Křemešnické vrchovině na důležité silnici spojující Pelhřimov s Kamenicí nad Lipou, má velmi starou faru, která je známa již roku 1352. Tehdy se městys psal BOZIEYOW. Ve 2. polovině 14. století patřila farnost do děkanátu Červená Řečice, který zase spadal do arcihájenství kouřimského.
Nejstarší matriky v Čechách jsou kališnické
Tridentský koncil římskokatolické církve nařídil r. 1563 zavedení matrik pro křty, svatby a pohřby. Protože v Čechách v té době byla absolutní většina far kališnická, jsou nejstarší známé dochované matriky právě této česko-katolické církve podobojí. Město Slaný má dokonce matriku starší než toto nařízení, a to z roku 1556, Kutná Hora z roku 1571, Praha-Staré Město z roku 1584. V zápisech do těchto kališnických (utrakvistických) matrik pokračovali v pobělohorské době (zejména od roku 1623) i nkteří římskokatoličtí faráři. Někteří však "heretické" matriky zničili a z těchto far máme zachovány matriky - většinou- až z poloviny 17. století.
Původní kolatura byla velmi rozsáhlá
Po roce 1620 byla božejovská fara administrována a její vlastní matriky začínají až rokem 1670. Ke křtům a oddavkám sem přicházeli někteří lidé až Kamenice nad Lipou, Nové Cerekve, Pelhřimova a Černovic u Tábora. Dnešní kolatura Božejova je tato: Božejov, městečko, Bor, dvůr Lhotka, Nová Ves, kde stávala sklárna zvaná Hutě, Ondřejov, Střítež u Božejova, Vlásenice s osadou Drbohlavy a Ústrašín, jež míval před husitskými válkami samostatnou faru a i dnes má svůj kostel Zvěstování Panny Marie z 1. poloviny 14. století.
Co prozrazuje nejstarší božejovská matrika
Dnes jsou všechny farní matriky, starší 150 let (tzv. mrtvé), pro bývalý jihočeský kraj uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Zde se nachází i nejstarší zachovaná božejovská matrika z let 1670 - 1709. Je to matrika tzv. "společná", čili jsou v ní uváděny jak křty (na str. 1-263), tak sňatky (na str. 263-299) a zápisy pohřbů (na str. 349-399). Matrika je malého formátu, vázaná ve vepřovici a má celkem 518 stran., později očíslovaných. Zpočátku byly do ní psány zápisy latinsky, později česky.
Poslední listy matriky jsou vyplněny jinými zápisy. Např. na str. 509 je uveden popis předmětů, náležejících k místnímu kostelu sv. Jiří a pořízený roku 1670. Dále je zde soupis božejovských farářů, do této matriky zapisujících, jichž se vystřídalo např. od 28.května 1676 do roku 1683 (tedy za 7 let) celkem 21, což je slušný počet.
Rodová jména v nejstarší matrice
Protože mnohé dnešní obyvatele Božejova může zajímat, kdo žil v jejich městečku před 300 lety, uvádím ve farní kolatuře tehdy žijící rodiny v abecedním pořádku:
Pokračování. Anděl, Andrle, Balabán, Bartoš, Bednář, Benda, Blažek, Blecha, Cihlář, Cícha, Fajtl, Farka, Havel, Heřmánek, Hlaváček, Hojava, Houdek, Hrbek, Hrdlička, Hrubý, Hruška, Hubáč či Hubatz, Kadlec, Kalíšek, Karmazín, Kavka, Kohout, Kolařík, Kopeček, Kopta, Kos, , Kodrle, Kovář, Kratochvíl, Krejčík, Kříž , Kučera , Kuchař, Kuna, Lhotský, Lukáš, Máča, Malásek, Mikulášek, Mokrý, Mrázek, Musil, Mülner, Naker či Nakes, Pavlík, Plášil, Pokorný, Poláček, Polák, Procházka, Punčochář, Rokos, Rozenkranz, Rozmarin, Řehoř, Řezník,Štveráček, Sekera či Sekyra, Spěvák, Staropražský, Suk, Svovoda, Šimánek, Šlechta, Šmid, Šotek, Štěpánek, Švec, Tinavský, Tůma, Veselý, Voračický, Větrovský, Vomastek, Václavíček, Vašků, Vorlíček, Vránka, Valkovský, Zedník a Zelinka.
Některá rodová jména se ve farnosti zachovala dodnes, jiná pak úplně zanikla: buď vymřením rodu či jeho odstěhováním.
Na počátku 16. století koupil Božejov Adam Štítný ze Štítného a žil zde se svým synem Mikulášem. Od roku 1549 vlastnili Božejov Leskovcové z Leskovce. Roku 1593 se na tvrzi v Božejově připomíná Kryštof ml. Leskovec. K tvrzi zdědil dvůr, městečko Božejov spolu s vesnicemi Stříteží u Božejova, Borem, Markvarcem, Ondřejovem, Myslovem, Čížkovem a Vlásenicí a městečkem Novou Cerekví.
Berní rula 1654
Po třicetileté válce (v letech 1653-1654) byla sepsána k daňovým účelům tzv. Berní rula. Obsahovala kompletní seznam osedlých v Českém království a dodnes slouží jako nenahraditelný pramen pro rodopisce a pro ty, kteří se zajímají o regionální historii. Dle totoho archivního pramenu patřil roku 1654 Božejov synu Kryštofa ml. z Leskovce, panu Janu z Leskovce a tvořil samostatný statek, k němuž tehdy patřily ještě vesnice Střítež a Ondřejov. Vizitace zde byla provedena ke dni 12. 7. 1654.
Zajímavé je, že berní rula v Božejově neoznačuje faru. Je zde uváděn jeden ovčácký mistr s pacholkem (na panském dvoře).
Usedlí v Božejově
Roku 1654 bylo v Božejově sedm sedláků, osm chalupníků a 5 zahradníků (domkářů). Celkově zde patřilo sedlákům 309 strychů rolí (= cca 88 ha). Sedláci dohromady vlastnili 37 volů, 42 krav, 27 jalovic, 61 ovci a 25 prasat. Půda byla komisaři označena jako "dobrá, žitná".
Sedláky byli: Jan Malůšek, Jiřík Kolařík, Martin Moců, Martin Bartoš, Pavel Blecha, Jiřík Tůma a Václav Dvořák. Kromě sedláka Tůmy vlastnili všichni po 30 stryších (= cca 9ha) polí. U sedláků Moce a Bartoše je poznámka, že vyhořeli roku 1658, u sedláka Malůška připsala později jiná ruka "vyhořel 1719".
Chalupníky byli: Jan Kubata, Vít HOJATA, Mikuláš Hrubeš (tyto tři usedlosti roku 1738 vyhořely), Matěj Musil, Ondřej Lhotskej (vyhořel 1658). Další dvě usedlosti: Pavla Šlechty a Jana Kuchaře vyhořely roku 1719. U Jana Kuchaře berní rula uvádí zajímavé povolání: panský kuchař. Poslední z tehdejších božejovských chalupníků, Václav Staropražský je uveden jako panský služebník na božejovském hradě. Jak vidno, božejovské často navštěvoval "červený kohout".
Domkáři byli: Adam Řezník (řezník i povoláním), Jiřík Kolařík, Jan Váňa (tkadlec), Martin Sládek (panský sládek) a Václav Kolář (kovář). Tito domkáři (tehdy zvaní zahradníci) nevlastnili žádná pole.
Usedlí ve Stříteži
Podle berních komisařů hospodařilo roku 1654 ve Stříteži celkem 15 usedlíků, z toho devět sedláků, pět chalupníků a jeden domkář. Pařízkovský půllán je uveden jako pustý a to ještě roku 1748.
Jména sedláků: Adam Kopta, Florián Šimonů, Jan Hrnčířů, Tomáš Hojda, Martin Karmazýn, Vavřinec Větrovský, Jan Staněk, Tomáš Jarolím, Václav Havlů.
Jména chalupníků: Jan Kalíšek, Jakub Pánek, Vít Mráček, Jakub Tichnovský a Matouš Mautha. Domkářem byl s 1 ha polí Tomáš Kuthan.
Usedlí v Ondřejově
Roku 1654 zde hospodařilo sedm sedláků (Martin Kočí, Matěj Kodrle, Matěj Kubiska, Jan Šimonů, Pavel Blažek, Jan Hersa a Jiřík Koutek), tři chalupníci (Matěj Hruška, Václav Šebesta a Šimon Šimonů) a pět domkářů (Jakub Palupínský, Šebestián Chalupník, Martin Hruška, Václav Koutek a Jiřík Šimonů). U domkářů je uvedeno, že nemají žádná pole a "toliko prací rukou svých živi jsou". Protože nic neměli, komise uznala, že budou vyškrtnuti ze seznamu plátců do kontribuční sýpky.
Souhrn
Celkem dle berní ruly patřili k božejovskému hradu 24 usedlí (Pařízkovský půl lán ve Stříteži však pustý), 16 chalupníků a 11 domkářů, dohromady tedy žilo v těchto třech vesnicích božejovského statku 51 hospodářů. Hospodářská půda tvořila celkovou výměru 880 strychů, což je cca 250 ha polí.
Poslední Leskovec z Leskovce
Jan Kryštof z Leskovce, za něhož byla sepsána berní rula roku 1654 pro božejovský statek, byl posledním mužským potomkem svého rodu a jím tedy rod vymřel "po meči". Zajímavé je, že se tento Leskovec za svého života stačil š e s t k r á t oženit. Nejdříve s Lidunkou z Janovic, potom s Veronikou Hrzánovou z Harasova, následovala Markéta Eva Cetenská z Cetně, Kateřina Markéta, ovdovělá z Říčan, Kateřina Barbora z Veitmile a Johanka Máří, ovdovělá z Nešova. Výsledkem však byly "jen" dvě dcery. Jan Kryštof z Leskovic zemřel roku 1680 v želivském klášteře. Erbovní znamení Leskovců (dva stříbrné vidlovité parohy v červeném poli) přešlo po vymření rodu na želivský klášter. Božejovský statek zdědili jeho příbuzní z rodiny Voračických z Paběnic.
